' Jsou mi dva roky '

5. listopadu 2016 v 21:13 | Porcelánová panna |  Všechno možné i nemožné
Muah! Bložík šlafí 2 jokíííí. ^^ Ne, teď si dělám srandu. Teda, blog má vážně už dva roky. Hůůů měla bych bouchnout šáňo a slít se do němoty ale nějak se mi chce. Už jen proto že chlast s bublinkami je hnus a je to zabiják. Archiv eviduje první článek 19. listopadu 2014 ale vím že můj první článek vyšel dříve v listopadu ale tyhle staré blbosti jsem už povětšinou smazala z vlasního studu. Někdo by řekl že je to dlouhá doba psaní blogu ale dva roky jsou v podstatě nic. Můj blog je pořád takové malé rostoucí mimčo v plence které se dožaduje péče a flašky s mlékem...Kam na ty kecy chodím? No ale ráda bych udělala menší rekap toho co jsem za ty dva roky blogování prožila. Stručně...Nemám čas. :)


Když jsem před dvěmi lety blog zakládala, můj záměr byl takový že budu psát profesionálně o bdsm. Mimochodem když se teď podívám na blog, vidím v sobě čubku zamilovanou do panenek a toužící do šuku v růžové. Pak jsem to celé přehodnotila a chtěla jsem si tu stěžovat na svoje okolí, pomlouvat lidi a dělat z nich idioty. První vzhled blogu ale neodpovídal žádnému tématu. Já si dost ujíždím na vintage a všelijakých blbostech a tak první vzhled měl podobu fialové, obrázek kolem stránky byl hrníček s čajíčkem a celé to bylo takové spíš jako Vítejte v mé útulné kavárničce. Dala jsem si na prvním vzhledu záležet ale mezi náma, bylo to fakt příšerné. Pak jsem vzhled změnila na vlčí vzhled. V záhlaví i kolem stránky byli vlci. To se sem prý taky moc nehodilo ale vlčárna se mi líbila. Třetí vzhled byl takový, že kolem stránky byly pouta. Rozdělený obrázek. Vlevo jedno, vpravo druhé. Obrázek byl takový tajemnější... Záhlaví zdobila ležící zahalená žena a u ní byly nohy další ženy. Můžete si to prohlídnout protože ty obrázky furt (ano FURT! ) mám. Vzhledů tu bylo několik a každý je příšerně šílený. Na tohle nemám vkus. Ostatně jako na všechny ostatní věci.




Má adresa blogu se od začátku nazývá Porcelánová panna ale věřte že minimálně půl existence blogu mě nenapadl panenkový vzhled. To až později a taky si ho můžete prohlédnout. Ba co víc...Ani já jsem si původně neříkala Porcelánka, Panna ani podobně. Původně jsem se podepisovala jako Serena. Teď se nad tím ušklebuju protože debilnější nick jsem si zvolit nemohla. Sere-na. Sere na co? Ehm. Proč jsem nebyla hned Porcelánová panna? Blog se za ty dva roky dost změnil. Začínala jsem jako všichni. Nikdo mě neznal, nikdo nečetl. Byla jsem ráda za dvacet lidí denně. Stoupající návštěvnost je v podstatě záležitost až poslední doby. Lidi co mě četli před rokem a víc mě už pravděpodobně nečtou a ono mě to ani nemrzí. Něco jim na mně vadilo, fajn já to beru, znelíbila jsem se jim a nikdo je tu nedržel. Teď nechci křivdit Akimovi a Kočkomilce protože ti mě myslím už přes rok čtou. ♥

A jak jsem se za dva roky změnila já? Zestárla jsem. Zmoudřela jsem? Ne. Kam jsem to dotáhla v životě? Stala se ze mne mafiánská mrcha, sponzoruju psí útulek v Brně který navštěvuju a věnuju se pejskům, investovala jsem do nadačního fondu pro nemocné děti a jejich rodiče a jsem nemocná. Z akutní nemoci se stala chronická a pravděpodobně se toho roky nezbavím a možná už nikdy. Mám barák, mučírnu, pejska, kočičku ale pořád se necítím životně šťastná.

Po ero stránce? Aspoň vím co chci ale problém je že prostě nemám nic. Jsem bisexuální svišť ale nemám ani jednu ze tří věcí. Když mám jednu - chybí mi ta druhá a tak je to furt dokola. Musím mít všechno aby se to se mnou dalo vydržet. A věřte že se to se mnou nedá vydržet. Příliš submisivity ve mně budí agresivitu a já musím mlátit lidi. Moc dominance mě přestane bavit a mám potřebu před každým lehat jak podřízená čuba. Sex pořád jen s chlapem mě taky časem začne brutálně nudit a cokoliv s pérem je pro mně víc než asexuální. Tohle vím už dávno a mám to tu někde psané a není to nic nové. Ale stejně mám houby.

Navíc mám pocit že jsem se během posledních dnů zbláznila. Týden se mi dokola zdá sen ve kterém jsem růžová kulička s kulatýma očičkama bez nosu, pusy, nohy mám taky jako kuličky ale menší a takhle jen ťapu po trávě. Je na palici když se Vám tohle zdá týden v kuse. Tahle blbost mě vždy vzbudí smíchy a mám po spaní. Ne teda že bych i tak moc spala ale když se povede ulehnout šílím.

Jsem sama na sebe pyšná že jsem blog zachovala tak dlouho. Věřte že je to úspěch pro člověka, který u ničeho nevydrží, jako já. Všeho do týdne nechám a co není podle mých představ to mě přestane bavit nechci s tím nic mít. A tak si tu vítězně sama pro sebe pouštím epic music. To jsou skladby většinou plné emocí. Pokud to z nich necítíte tak máte fantasii k ničemu. Třeba takový Two steps from hell. Jejich skladby mě vždy dokáží úplně odtáhnout z reality do fantasy landu a to takovým způsobem že mám až husinu.

A do finále pro zajímavost vítězné oslovení které padlo v průběhu dvou let. TY DEBILNĚ ŠÍLENÁ POŠAHANÁ NA HLAVU PADLÁ UJETA DĚVKO.

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 V. V. | 5. listopadu 2016 v 21:49

Pořád ta hezky ujetá "Porcelánka" ^_^
Mimochodem já tě čtu skoro od začátku ;-)

2 Missariel Missariel | Web | 6. listopadu 2016 v 12:15

Krásné vyznání,romantické, takové mám moc ráda.....

3 Akim Akim | E-mail | Web | 6. listopadu 2016 v 12:21

Tak to gratuluji, 2 roky mohou být dlouhá doba, ale též to může být jen mrknutí oka, to je relativní. Já tě čtu asi díl, než si myslíš, ze začátku jsem však neměl potřebu tě nějak komentovat, BDSM svět mi byl docela cizí, což se za tu dobu trošku změnilo. Má náklonnost k tobě se také časem stupňovala a jsem si jist, že až na to jedno malé nedorozumění se máme rádi, ne? Každopádně tvůj blog byl jeden z těch který mi pomohl pochopit ten fakt, že má inklinace k perverznostem a k zvrhlostem není nic, čeho bych se měl bát, ale naopak něco, co musím vnímat jako svou přirozenost. Mám tě rád a doufám, že se ti bude dařit i nadále a že tvé zdravotní komplikace se časem maximálně minimalizují. ;-)  :-)  :-)  :-)

4 Porcelánová panna Porcelánová panna | E-mail | Web | 6. listopadu 2016 v 12:37

[1]: Jooo? Tak to pardon,ani nevím. Děkuju za podporu ^^ :-*

[3]: Ahaa a to je ono. Lidi se nepřiznají že mě čtou a jak dlouho :D ale děkuju :)))

5 Akim Akim | E-mail | Web | 6. listopadu 2016 v 12:39

[4]: Ale já se za to přece nestydím, že tě čtu, naopak, jsem na to hrdý a vzrušeně pyšný. ;-)  :-P  :-)

6 Jana Jana | E-mail | Web | 7. listopadu 2016 v 7:09

Safra, jsem odhalena :) Vidíš, já na narozeniny svého blogu úplně zapomněla, jak jsem byla v prdeli že situace kolem ... A když tak čtu, co píšeš, myslím, že zrovna na Tebe čeká veliké štěstí, protože i přes vlastní nepřízeň pomáháš :) třeba z tebe bude nakonec svatá Panna :)

7 Akim Akim | E-mail | Web | 7. listopadu 2016 v 15:13

[6]: "Svatá panna"? Ale kuš. :-P  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D

8 Jana Jana | E-mail | Web | 8. listopadu 2016 v 9:38

[7]: no co,aspoň to v klášterech rozjedou ...

9 Switch Switch | E-mail | Web | 12. prosince 2016 v 21:44

Obvykle tu nekomentuji, i když sem čas od času zajdu a pár článků si počtu :-) ale teď jsem musela udělat výjimku :-D

Za prvé velká gratulace ;-)

Za druhé - Tvůj blog jsem navštěvovala asi od tvého cca šestého článku (fakt jen +/- :-D). A je to snad jediný blog, který jsem nikdy navštěvovat nepřestala, i když pořád tu taky nejsem :-)
A za mnohé Ti vděčím :D vlastně to právě díky Tobě se mé tehdejší já, ta vlhká třináctka, dozvědělo o existenci bdsm [btw. doufám, že se tu najde hovado, které poukáže na můj věk xD] a začala jsem si o tom více číst. A vlastně jsem o sobě zjistila, že jsem totální perverzák (a zjistila jsem, že to mám v sobě hluboko zakořeněné, a jísté známky jsem vykazovala už v raném dětství xD) :-D Nejenže je to další stránka, po které jsem - teoreticky - dost dobře vzdělána (což dělá mému egu nesmírně dobře), ale zároveň mám o něco jasnější představu o tom, co bych jednou chtěla - a budu pořád doufat, že mé teoretické znalosti nepřijdou vniveč :)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama