Omlouvám se, ale nemám na to

16. října 2016 v 13:41 | Porcelánová panna |  Všechno možné i nemožné
Už pár dnů si říkám, že bych měla něco sesyslit. Poslední článek jsem napsala před měsícem. Víte já k tomu měla důvod a jaký? Do toho nikomu nic není ale prostě jsem nemohla. Mám ten problém, že jsem onemocněla bronchitidou, fakt to bolí a když nejím léky nebo nepoužívám dýchátko začnu se dusit. Bohužel mi doktor řekl, že léčba bude nějakou dobu trvat. Doma jsem už minimálně měsíc, přes měsíc nepracuju a tak je jasné že mi to už leze krkem. Když jsem chtěla neposlechnout lékaře a pokusila jsem se jít do práce, vydržela jsem tam dvě hodiny a pak jsem musela s bolestivým kašlem a dusením se domů. Resp. mě nadřízený poslal domů. Sranda to opravdu není. Před nějakou dobou jsem měla silnou angínu. Během ní jsem silně prochladla, nažrala se nějakých bakterií a vyvinula se bronchitida. Je logické že bronchitita není jen z prochladnutí. Pomáhá jí taky kouření, hnusný vzduch který v dnešní době dýcháme - jeho složení a škodliviny. Zrovna moc jsem nekouřila a tak doktor konstatoval, že moje nemoc je ASI z velkého prochladnutí avšak z trvalého prochladnutí. a podíl na tom mají i bakterie. Ne jednou, dvkarát ale prochladla jsem dle jeho slov hned několikrát. Víte, pro mne není tak uplně snadné během angíny pořád ležet a taky že jsem neležela. Mám velkého psa který potřebuje pohyb a musím s ní i přes nemoc chodit ven. Ovšem, asi si za nemoc můžu sama ale další důvod proč jsem nemocná je to, že nemám oblečení. Jasně zní to blbě že v dnešní době nemám oblečení...


Jenže v důsledku mé dlouhé absence v práci se značným způsobem zmenšilo i mé pracovní ohodnocení. Jsem na nemocenské a ta je o podstatně menší než můj plat a problém je že z ní zaplatím pouze nájem a jiné výdaje. Tudíž na nic jiné, na jídlo a už vůbec ne na oblečení mi nezbývá. Zbyte mi tak něco na jeden nákup. Takže jsem opět kvůli finanční situaci musela dělat radikální rozhodnutí. Hele kdo říká že život není o penězích ať chcípne. Život jsou jen peníze a bez nich není nic. Takže fajn, ok řekla bych popojedem uzdravím se a bude líp ale když v sedm ráno při teplotě 2C venčím psa jen v mikině, budu se léčit asi ještě další rok. Při mé nedávné poslední kontrole u doktora mi bylo sděleno že nemoc se k ústupu nemá. Jsem pořád ve stejném stavu jako asi před měsícem. A to i přesto že užívám léky a po baráku chodím v dece a mikině. Denně piju 6x čaj, používám dýchátko, nekouřím, cpu do sebe vitamíny a rozdíl v tom není. Spíš mám pocit že tohle všechno to drží jen v kleci aby se to ještě nezhoršilo. Dle mého názoru kdybych všechno přestala používat a začala bych chodit do práce, dostala bych okamžitě zápal plic a zdechla. Problém je, že je ona nemoc mnohem horší než kdokoliv ví a fakt se bojím. Jen já a doktor víme jak na tom doopravdy jsem. S nikým moji nemoc moc neřeším protože na to nemám v podstatě ani náladu. Nikdo mi nepomůže a pár lidí se ke mne raději obrací zády než aby mi pomohli a vymlouvají se. Pomoc bych potřebovala ale proč o ni budu žádat někde kde se jí nedočkám? Když jsem to zkusila bylo mi řečeno To nejde.

Na druhou stranu abych to všechno neviděla jen negativně, tahle nemoc mě v podstatě donutila přestat kouřit. Kouřit prostě nesmím. Nevím co by se stalo kdybych si dala jedno cígo ale vědět to vážně nechci. Ruku na srdce a upřímně přiznávám že mi to chybí. Denně jsem vykouřila tak pět cigaret ale musím říct, že nejvíc mi chybí asi ta ranní. Nekuřák tohle nikdy nepochopí, kuřáci se mnou jistě budou soucítit. Jedná se o ranní rituál, při kterém jsem si vždy uvařila kávu, sedla si s ní na terasu a zakouřila si. Takhle jsem to dělala pravidelně a má to svůj řekla bych snad až magický dojem a styl. Takový relax... Mám pocit že tady nešlo ani tak o moji závislost na nikotinu jako spíš o ten zlozvyk si k ranní kávě vrazit do huby cígo. I když jsem neměla nějak chuť na cigáro, musela jsem si zapálit a patřilo mi to k tomu. Bylo mi jedno že je ráno chladno. Měla jsem svoji pohodu. Roxi na tohle byla taky zvyklá. Každé ráno se mnou vylezla ven, lehla si pod moje nohy, já se vždy zula a nohy jsem zasunula pod ni aby mě hřála. Jenže když jsem zjistila že musím okamžitě přestat hulit, celé to morning magic se ztratilo. Prvně jsem si uvařila kávu, sedla si na terasu ale bez cigára. Tak jsem tam tak seděla, čuměla a prostě nic nedělala. V ten moment jsem si bez cigarety připadala divně když tam jen tak sedím. Proč budu sedět s kávou venku když nemusím a nekouřím? Tak jsem rána změnila tak, že si uvařím kávu, zapnu televizi, udělám snídani, tu sním u tv, samozřejmě to vše sním dřív než mi kafe vychládne a tak si ho zase přesunu nahoru k pc. Moje rána jsou nudná rutina a bez kouření to vnímám víc než s ním. Jasně, stereo to bylo i s cígem ale to mi bylo fuk.

Navíc mě fakt rozčiluje počasí. Nemůžu uvěřit tomu, že i u nás už pár dnů v noci mrzne. Zimu vyloženě nesnáším a ano zima bohužel moji nemoc zhoršuje. Snad každý den je mi zle a jakmile příjde závan studeného vzduchu začnu nepřetržitě kašlat. Fakt to už bolí, pálí a kašel je pro mne peklo. Horký a suchý vzduch mi vadí taky takže musím používat zvlhčovadlo vzduchu. Fakt by bylo lepší oddělat se preventivně. Jak jsem psala, díky nemoci jsem poznala kdo je opravdu přítel do nouze a kdo jen sketa. Zlá k nikomu být nemusím ale ono se to dotyčným jednou vrátí samo a doufám že hodně ošklivým způsobem. Nu jelikož mám být v klidu a teple, žádala jsem nejmenovaného člověka zda-li by bylo možné vozit mi sem tam nákup když budu potřebovat. A co myslíte? Dotyčný v tom samém obchodě nakoupí pro sebe, jede kolem mého města ale nakoupit rovnou i pro mně a trochu si zajet ke mně je problém. Nebo mi zají do lékarny pro léky? Pfff sim Vás...udělej a sežeň si vše sama protože nás to nezajímá. Ale to takhle není jen s jednou osobou. Nadávat bych tu mohla, ale opravdu mi to za to nestojí.

Omlouvám se že toho teď zrovna moc nepíšu. Je milé, že mi pořád píšete maily ale bohužel nemám sílu přemýšlet nad článkem a něco dávat dohromady. Jsem unavená a pořád bych jen spala. Jsem schopná jen střídat postel, pití čaje, pc a chození se psem. Díky bohu ani jedna z činností nevyžaduje náročné myšlení. Jamile mi bude líp ke psaní se vrátím. ♥
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Akim Akim | E-mail | Web | 16. října 2016 v 14:13

Ach jo, to je teda období, až mám z toho pocit, že se celý Svět řítí do háje. Brzy se uzdrav, pokud možno. ;-)  :-)

2 V. V. | 16. října 2016 v 18:24

Já se už bál co s tebou je, jsi úplně zmizela. Promin jestli jsem byl hnusný, když jsem psal, že ti dám už svatej pokoj, nevěděl jsem, že máš takový problémy, ale myslel jsem, že mě máš plné zuby. :-|
Doufám, že je ti alespon o malinko lépe..
Brzo se uzdrav a odpočívej kurna!!!!

3 Holoubek Holoubek | Web | 17. října 2016 v 0:44

Dobrých přátel aby člověk pohledal. O to více si jich pak váží. Přeji brzké uzdravení (přijde mi to klišoidní a hloupé, ale nějak nevím, co jiného bych tak mohla...). ;)

4 Missariel Missariel | Web | 17. října 2016 v 11:38

Tak teď je třeba se mít na pozoru, mršky nemoci útočí ze všech stran! Držím palečky a přeji brzké uzdraveníčko!

5 Nancy Nancy | Web | 18. října 2016 v 13:28

hm, neskusis sem hodit svoje cislo uctu? vyzera to ze mas celkom dost fanusikov, ktorych tvoje clanky bavia a radi ich citaju. mna si viackrat prijemne pobavila, takze by mi nerobilo problem poslat ti nejaku symbolicku sumu. keby sa nas naslo viac, mohla by si si aspon kupit kabat.

a gratulujem, ze si prestala fajcit. sama sa o to snazim uz roky, ale nikdy nevydrzim. snad sa skoro uzdravis.

6 Porcelánová panna Porcelánová panna | E-mail | Web | 18. října 2016 v 22:46

[5]: Aaaa tys to uplně zabila :D :D :D :D dobřeeeee holka :-D :-D :D

7 Nancy Nancy | Web | 20. října 2016 v 1:03

[5]: ja to myslim vazne, vo viacerych clankoch sa stazujes, ze si svorc. tak zarabaj tym, co ta bavi. pises to vo volnom case a my to tu dychtivo hltame, nevidim nic zle na tom hodit ti za to nejaky cash.

8 V. V. | 21. října 2016 v 14:52

http://www.hledamsponzora.cz/

9 Porcelánová panna Porcelánová panna | E-mail | Web | 22. října 2016 v 14:37

[8]: Joo slušně se tomu říká sponzor? Aha... Hmm.. Ale za sex s nikým nejdu a nešla bych. Mimochodem sponzora už mám a sex za to nechce ani žádné jiné úchylné služby. Dostala jsem herní notebook Alieware.

10 V. V. | 22. října 2016 v 17:45

[9]: Mě to příjde úsměvné, že něco takového vůbec funguje, nemyslel jsem si a ani si nemyslím, že tohle by jsi měla za potřebí. :-)

Já chci taky! Hraješ něco profesionálně?

11 Eliss Eliss | Web | 26. října 2016 v 11:20

Přeji ti brzké uzdravení :-)

12 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 27. října 2016 v 11:09

Ono se to neříká jenom tak, to "v nouzi poznáš přítele". Abych byla upřímná, když jsem byla v nouzi (trochu jiné než ty) měla jsem povětšinou štěstí na své blízké, ale taky jsem se spálila. Asi to bohužel patří k životu- nebo možná naštěstí (teď myslím to poznávání přátel a sket ne tvůj zdravotní stav).

13 Johnny Johnny | Web | 28. října 2016 v 21:05

Skoro sa uzdrav, ja podobné stavy poznám až príliš dobre:)

14 Devil Lunneamora┼ Devil Lunneamora┼ | Web | 3. listopadu 2016 v 2:03

nádherný blog

15 Akim Akim | E-mail | Web | 4. listopadu 2016 v 10:06

Ještě chvíli k tobě budu chodit a získám aberaci na panenky. :-P  :D  :D  :D  :D

16 Lina Lina | Web | 14. prosince 2016 v 13:40

Taky jsem měla bronchtidu, je to pěknej hnus a léčila jsem jí přes měsíc :-?  :-? nikomu bych to nepřála, ale alespoň pozanla kdo je přítel a kdo ne O_O

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama