Květen 2016

První moto jízda a moje debilita

30. května 2016 v 21:38 | Porcelánová panna |  Všechno možné i nemožné
O dalším nádherném propoceném víkendu jsem absolvovala svoje první školení ohledně motorky. Avšak nešlo o autoškolu ale kamarád motorkář mi dal lekci. Když jsem dělala před lety řidičský průkaz na auto, před první jízdou v autoškole jsem věděla už do čeho jdu. Jezdila jsem na polních cestách, učila se rozjíždět, jet rovně, řadit...A tak logicky toužím vzdělat se do začátku i ohledně motorky. Rozdíl je však v tom, že v autě jsem věděla kde je brzda, plyn, spojka. Problém je že teď si budu dělat řidičák na něco o čem vím zcela houby. Netušila jsem absolutně kde se řadí, přidává plyn jen jsem věděla, že jedna brzda je jako asi jako na kole. Přední a zadní. Do poslední chvíle jsem ani nevěděla, jestli je na tom nutné udržet rovnováhu a jestli se hned s motorkou nesvalím jako pytel sra***. Já zakolísám a ze strachu abych motorce neublížila, nechala bych si ji spadnout na nohu kterou by mi jako důkaz vděčnosti rozdrtila. Tak nějak jsem si to celé představovala. Ani jsem netušila jestli dosáhnu na řidítka. Každá motorka je jiná a některé mají řídítka sakra vepředu a tak jsem čekala, že v sedu budu vypadat jako napíchnutá koza a místo sezení budu ležet na nádrži. Mé ruce jsou totiž poměrně krátké a nějakou šílenost typu Amerika style bych řídit nemohla. Totiž já bych na ty šílené řídítka ani nedosáhla. Ale moje budoucí motorka nemá žádnou takovou šílenost a tak asi můžu být klidná. Jelikož je můj kamarád motorkář pohodář, bere věci s nadhledem, neřeší , opět můj blog zná jako jeden z mála tak jsem ho se vší ctí požádala a mám jeho svolení používat jeho jméno. Takže vážení seznamte se s mým kamarádem motorkářem Ladislavem ale říkáme mu Láďo, Ladíku nebo kamarádi mužského pohlaví ho oslovují Laďáku.

Popravdě a upřímně II.

27. května 2016 v 14:38 | Porcelánová panna |  Všechno možné i nemožné
Další polévečka z Vašich otázek pokud Vás to zajímá. Pokud ne tak smůla a nepotěším. První článek si můžete přečíst zde.

1. ' Když jsi často vzrušená a přemýšlíš o sexu, přemýšlela jsi někdy nad sexem se Standou? '
Nejdřív vysvětlím. Tato otázka je od jisté blogerky. Stanislav je asi administrátor blogu.cz. Popravdě nevím co je...A nejsem si tím jistá. Standa se prezentuje pouze kreslenou fotkou a logicky se mi od toho odvíjí otázka Jak bych mohla eroticky myslet na někoho, kdo se prezentuje kreslenou fotkou? Netuším jak vypadá a ač je to zvrhlé tak ano, tato myšlenka mě už napadla. Ale čistě pro zábavu. Asi proto, že si pana Stanislava představuju jako sexy 40cátníka...ehm...Toho muže neznám, ale z toho co píše je mi sympatický. Ale můj předpoklad je, že pochází někde z Prahy takže bych ho na rande nezvala. Možná by bylo hezké jít s ním na véču a pokecat.

2. ' Co máš za telefon? '
Asi tak přes měsíc jablečný iphone SE(x).

Moje první swingers párty

25. května 2016 v 15:32 | Porcelánová panna |  Trochu úchylně
Že jsem v poslední době větší prase než dříve, si asi už většina lidí všimla. Teda aspoň ti co mi věnují pozornost. Přestala jsem se bát jít do extrému a právě ty extrémy se mi líbí. Sním a toužím po věcech, které mi dříve nic neříkaly a teď po nich naprosto prahnu. A co víc? Mám potřebu je realizovat. Proč bych se měla držet při zemi když nemusím? Spontální chování není zrovna můj styl, ale ze spontálního rozhodnutí na malé postrčení kamarádky jsem se zúčastnila swingers párty. Nebudu spát kde, kdy. Jen povím, že nešlo o zvrhlost typu: u někoho doma. Šlo o seriózní místo, čisté, příjemné, byli tam úžasní lidi a všichni se respektovali. Ale pěkně popořadě. Mezi mé blízké kamarády patří lidé mě podobní. Nebojí se otevřeně bavit o sexu, řešíme problémy a věříme si. Jedná se skutečně o pár vyvolených a tito moji blízcí také vědí o mé oblibě bdsm, sexu a logicky znají můj blog. Neodsuzují mě a právě naopak řeší to se mnou a mají zájem. Dokonce mě velice podporují, snaží se mi pomáhat a dávat náměty na články. Jednou z těch vyvolených je má velmi dobrá kamarádka Eva. Mám ji ráda a neřeknu ji jinak než Evičko nebo Eve ( tohle mám ze hry a čte se to Ív/Ýv což byla umělá inteligence..ehm.. ). Trávím s ní poměrně dost času. Jelikož nebydlí zrovna nejblíž a studuje ve zdejším městě, čas od času u mně spí a jezdí odsud do školy. Opravdu jen spí. Sice spíme v jedné posteli, ale nikdy by mě nenapadlo dělat jí návrhy nebo o ní přemýšlet jinak než o kamarádce. Když je u mně sledujeme filmy, popíjíme víno a žereme neuvěřitelným způsobem. Lecjaký chlap by na nás neměl. Necpeme se zmrzlinou ale cpeme se uzeným, šunkou, zeleninou, ovocem. Neumíte si představit jak úžasné chutná uzené maso zapíjené vínem. Někdy si uvaříme žebra a cpeme se jimi u televize. Holt jsme takové moravské buranky a snad bych nás nazvala i zvířaty. Evička je možná nejdokonalejší obraz mého dvojčete jen je proti mě absolutní kliďas. Tu holku nerozhází vůbec nic. Kdyby kus od ní bouchla bomba, jen udělá krok stranou a nepanikaří.

Mokrá a bez kalhotek

23. května 2016 v 21:24 | Porcelánová panna |  Trochu úchylně
Znáte ten hloupý pocit, když přijdete třeba do čekárny u lékaře, nebo někde kde čeká více lidí a většina z nich, ne-li všichni z přítomných k Vám obrátí svůj zrak a prohlíží si vás. Někteří si Vás prohlédnou zběžně, jen se podívají kdo přišel a zase zpět zarytě hledí do země nebo zdi před sebou. Jiní na Vás pohledem spočinou trochu déle než byste si přáli. Zde se nabízí už i jistý nepříjemný pocit. Nevím jak jiným, ale mě není moc příjemné když na mě cizí lidi čumí déle než dvě sekundy. A pak jsou takový ti tyrani. Jen co Vás dotyčný spatří, sleduje pohledem každý krok který uděláte. Oči dotyčného se Vám téměř vypalují do těla, ale tyranovi to nevadí a evidentně si je vědom toho, že je jeho pohled nepříjemný, čvachtá si v tom a tak čumí ještě více. Kdyby to bylo možné, dávno byste v sobě měli vypálené dvě díry jako od lejzru. Přesně toto je typ lidí, které nenávidím. Zběžně se podívám a stačí. Nepotřebuju aby na mně někdo zíral a přemýšlel co mám za kalhotky a jestli mi ladí s podprsenkou. Ne vole!! Já kalhotky nenosím! Se prober blbče! Něco takového se mi stalo dnes. V podstatě jsem si postupem času připadala jako v ráji protože jsem seděla mezi sedmi muži. Ach...takový menší gangbang. Zcela by mi to vyhovovalo, jenže to bych ty kalhotky vážně musela mít nebo bych aspoň nesměla mít sukni. Odvážná školačka jsem, ano...

Víkendový chill out

22. května 2016 v 21:00 | Porcelánová panna |  Všechno možné i nemožné
Tak co? Užili jste si prosluněný, teploučký víkend? Já absolutně. Takovou pohodičku jsem dlouho nezažila. Hrabala jsem se v zahrádce, hlídala dítě a k večeru jsem vyrazila se slečnou Roxi na úžasně prosluněnou procházku. Aktivity osamotě nepreferuju, ale teď mi bylo tak úžasně. Absolutně jsem si užívala to teplo, procházku a přírodu. U vody jsem si sedla do trávy, nechala Roxinku běhat, dala jsem si sluchátko a relaxovala jsem. Vlastně v dnešní době se tomu říká chillování. Seděla jsem a tak jsem přemýšlela nad tím, že je mi samotné úžasně. Co mi chybí? Láska? No ale vůbec. Partner mi vůbec nechybí, ale chybí mi něco jako akce. Posledních pár dnů na sobě pozoruju, že mě berou a lákají věci které mi dříve nic neříkali. Naprosto si užívám ''vlastnictví'' chlapa a fakt, že je to takový můj pokusný králík. Nechybí mi vztah a to, že jsem něčí. Vlastně po tom ani netoužím. Takhle mi to prozatím vyhovuje. Pochopitelně pokud přijde chlap, který bude stát za to abych mu říkala Pane, nebo alespoň do začátku mu budu chtít věnovat svůj čas, Miky se stáhne a necháme to být. Ale dávno mi došlo a to chillování to jen potvrdilo, že jsem nic nezažila. Co jsem si odnesla za dva ztracené roky? Nic...

Moje google analýza

16. května 2016 v 19:50 | Porcelánová panna |  Všechno možné i nemožné
Po hrozně dlouhé době jsem opět zkoukla google analýzu mého blogu. No, nestačila jsem se občas divit. Moje nejoblíbenější odrážka v analýze je to jak se lidi dostanou na můj blog. Tedy to, co lidi napíší do vyhledávače a google nebo jiný vyhledávač jim za to z nějakého důvodu vyplivne můj blog. Skutečně nechápu jak některé výrazy může třeba google spojovat s mým blogem. A tak jsem udělala pár screenů aby jste viděli s jakýmy výrazy jsem také spojována. Věru...lidi hledají skutečně bizardní věci.
Nutno říci, že mám k dispozici pouze klíčová slova přes která se lidé ke mně dostávají nikoliv ip adresy apd. Nejde o žádné narušení soukromí protože nikoho ani nemůžu konkretizovat ani vysledovat. Ikdybych mohla tak na to kašlu. Celé jsem to trochu zjemnila přidanýmy obrázky. Jedná se pouze o vyhledávání z jednoho dne, takže to co je zde uvedeno hledali lidé 14.5. 2016- 15.5.2016...pěkné zvířectva Vám povím.

Dog play naopak

16. května 2016 v 8:00 | Porcelánová panna |  O BDSM a S/m
Nemluvím o tom, nepíšu o tom, nikdo o tom neví a tvářím se, že to není ale to nemění skutečnost že se to děje. Prosím, ušetřete si rozhovor se svým vnitřním já, že jsem v lepším případě kozička která neví co chce a spíš se procítěně vžijte do mně. Nebo ne to raději nedělejte, ale koukejte na to chápavě má to nejspíš snadné vysvětlení. V posledních týdnech mám v sobě bordel. Teda ten mám v sobě celý život, ale teď víc než obvykle. Připadám si jako puberťák, který přemýšlí jestli je hetero nebo bi anebo homo. Jsem teď takový ten typ puberťáka, který zkoumá co mu řeknou nové věci. Ne fakt se zatím neoblizuju s holkama, ale už nějakou dobu to táhnu s tím svištěm, kterého jsem zmínila ZDE. Podstatou je zmínit, že mě nikterak sexuálně nepřitahuje ale přitahuje mě být k němu dominantní. Neskutečně mě to celé rajcuje. V podstatě se mi představa sexu s ním až lehce hnusí... Není ošklivý, ale jde o to že je vůči mě submisivní a mohla bych mít sex s chlapem, kterého obšťastňuju do zadku? Podle mých pocitů určitě ne. Mohla bych mít sex s chlapem, který žere psí granule? No...ne... Jednoduše řečeno je mezi námi jen nesexuální vztah ve kterém jsem já ta dominantní. Pořád mi nejde do hlavy proč mě to tak vzrušuje. Nevím co chci? Možná. Ale zkusit se má všechno.

Jízda na kole? Už nikdy...

8. května 2016 v 20:22 | Porcelánová panna |  Všechno možné i nemožné
Včera mi kamarád napsal úžasnou zprávu: ' Mám plán který s tebou chci zítra uskutečnit. Je hezky, teplo... Nezapomeneš na to několik dnů a bude tě bolet celé tělo. Co ty na to? '. I ti smajlíci tam byly. Vážení asi nemusím říkat co mě napadlo, že? Takže jsem jakože hloupě napsala: ' A o co jde? '. Hlavou se mi honilo třeba to, že mě v lese přiváže k mravenci prolezlému stromu a bude mě bičovat a že chce asi ukázat svoji dom stránku. Prostě nejrůznější úchylárny. On jakoby schválně odepsal AŽ po hodině. Netrpělivě jsem si zprávu přečetla a pomalu už měnila mokré kalhotky. ' Chci se jet projet na kole kousek a nechce se mi jet samotnému. Pojedeš? ' ............................. Ježiš!!! Asi nemusím říkat jak jsem se v tu chvíli tvářila a cítila. Ten kretén mi to určitě udělal schválně protože o mé bdsm oblibě ví. No fajn, asi se hezky bavil protože moc dobře ví, že já a sport moc k sobě nejdem. Ok. Ale to né chlapče. Napsala jsem: ' No ale velmi ráda. ' Ha! To jsem ho dostala. Aspoň jsem si to myslela. Omyl. Jelikož jsem líná jako prase a na kole jsem seděla naposled na na základní škole, je logické že kolo nemám. Teda ono někde kolo je ale to které jsem měla tak v osmé třídě základní školy. U maminky ve sklepě bych možná našla i tu helmu co jsme tehdá museli mít ale nejsem si jistá jak by vypadala čtyřiadvacetiletá slečna na kole do patnácti let a s modrou helmou na které jsou nakreslení pokémoni. Věřím tomu, že by mi to bylo mozek se mi za tu dobu zas tak nezvětšil a výškově jsem snad ani nevyrostla.
Takže ačkoliv jsem řekla ano musela jsem narychlo sehnat kolo. Takovou věc u mně doma prostě nenajdete. A tak jak jsem brzy ráno venčila Roxi ještě pomalu za tmy, ukradla jsem první kolo které mi padlo do oka. Nu co nemají to lidi nechávat bez dozoru a bez zámku.

Trable s kondomem

7. května 2016 v 16:48 | Porcelánová panna |  Trochu úchylně
V dnešní době by měla být ochrana při sexu asi na první místě. Zvláště pokud patříte mezi ty, kteří střídají partnery jako ponožky. Já zastánkyní těchto ''praktik'' nejsem, vyloženě se mi hnusí, ale je to každého věc. Pokud to má někdo rád a tento styl někomu vyhovuje. Hm fajn. Pokud máte s kondomy bohaté zkušenosti tak gratujulu. Já žádnou! Moji sexuální partneři se dají hravě spočítat na prstech jedné ruky a nikdy jsem s nimy neměla sex s kondonem. Jednou, když mělo dojít k prvnímu sexu s neznámím člověkem, v podstatě jeden z mnoha důvodů proč jsem vycouvala byl kondom. ' Nasaď mi ho. ' Já to sakra neumím!!! Vidím v tom hroznou vědu a fakt nevím jak to dělat. Raději nebudu souložit na potkání, hlavně abych se nemusela snažit kondom sama nasazovat. Si ho nasaď sám ne ty lenochu. To neumíš? Ty ho máš na péru ne já. Ano, zní to fakt namyšleně ale tak nějak to je. Prostě nevím jak to na péru stáhnout dolů, kam až stáhnou...já nevím nic. Jestli si říkáte co na tom chci umět nebo neumět tak prostě normálně to neumím.

Jak mi praskla voda

6. května 2016 v 13:01 | Porcelánová panna |  Všechno možné i nemožné
Jestli si myslíte, že mám uplně super život jste na omylu. Nejsem alien a pořád musím řešit každodenní blbosti. Na většinu věcí mám vyloženě smůlu. Třeba včera. Krásně se ráno vzbudím, volno, práce mi může políbit zadek, protáhnu se, slezu dolů do kuchyně a ona se nějak leskla podlaha. Po ránu jsem prostě víc blbá než normálně a tak čumím v předklonu cože se to tak leskne. Asi až po minutě mi došlo, že mám vyplavenou kuchyň. Prostě mi praskla voda někde. Ne ze mě ale v baráku. Vody všude jak na jezeře. Tohle bylo dokonalé probuzení. Taková facka mi hned z rána přilítla. Neumíte si představit jak mě píchlo u srdce, když mi došlo co se stalo. Co krávu v panice nenapadne že? Sebrala jsem utěrky co mi přišly pod ruce, látkové i ty papírové. Ty se samozřejmě okamžitě rozmočily na jakési cáry protože nejsou dělané k tomu aby s nimy člověk vytíral vytopenou kuchyň. Roxinka kolem toho jezera chodila tak nějak nejistě. Já nevím ono to vypadá, že se bojí vody. Chápete to? Vlčák a bojí se vody? Mno ok proč by ne. Já tam na čtyřech s kolenama ve vodě marně vytírám něco co ani vytřít nejde a ona suverénka musela taky pomoct. Začala tu vodu ze země vylizovat. Chudina by se dřív ulízala než by nějak pomohla. Ta kaluž se totiž zvětšovala a fakt doslova jsem viděla jak voda teče z pod linky poudem. Chápete tu moji debilitu? Normální člověk by okamžitě vypl vodu ale já ne protože já normální nejsem. Hledím na tekoucí vodu a vytírám dál. Vypnout vodu mě napadlo až po té co jsem zpotřebovala celou rulu papírových utěrek. Ty jo...Co jsem jako čekala? Že to vysuším? To je jakobych chtěla vysušit vodu tekoucí z kohoutku.