Červen 2015

Ošu*ám Tvoji mrtvolu Cukrátko

30. června 2015 v 22:58 | Porcelánová panna |  Trochu úchylně

Až omdlíš poté, co tě praštím trubkou do hlavy, ošukám tvé bezvědomé, bezbranné tělo. Bude se mi to tak líbit, že tě začnu škrtit tak moc až tě uškrtím. Chcípneš. Ale mě bude péro stát o to víc. Tvoje mrtvola mě vzruší víc než kdyby tvé srdce tlouklo. Naložím si tě do auta a odvezu na svoji chatu kde budu píchat tvoji zdechlinu dokud se nerozloží.
Líbíš se mi natolik, že si tě asi nechám. Udělám si z tebe panenku. Vyjmu orgány, nabalzamuju tě abych si tě zachoval co nejdéle čerstvou. Miluji Tvoji vůni. Voníš jako... jako ty nejsladší a nejchutnější bonbóny na světě. Chci tě celou! Chci tě chladnou! Nemám rád teplo ženského těla. Chlad. Všechny chladné jako mé srdce. Víš co mám na mrtvolách nejraději? Nikdy si nestěžují. Mlčí. Povídám si s nimy. Ať jim řeknu cokoliv, nic neprozradí. Svím ''exponátům'' nechávám otevřené oči. Mám rád když se dívají. Když pozorují. Jejich oči a pohled je tak... prázdný. Všechny mne milují. A já budu milovat Tvoji mrtvolu. Hezky se postarám o Tvé vlásky. Ty voní jako meruňkový sad. Proč pláčeš? Chci ochránít Tvůj mladý život před tímto nemilosrdným světem. Taková dívka si nezaslouží žít v tak odporném světě. Mrtvé ti bude líp, věř mi. Budeme spolu promlouvat ty moje Cukrátko. Mrtvoly páchnou, ale tu Tvoji zachovám voňavou. Budu k tobě každý večer čichat a unášet se tou omamnou vůní. Každý večer tě opíchám do Tvé studené kundy abych splnil své povinnosti. Budu ti přitom hledět do těch ledově klidných očí a říkát ' Bude dobře Cukrátko moje.

'

Vyčurej se a polkni

29. června 2015 v 20:11 | Porcelánová panna |  Trochu úchylně
O polykání m*dky jsem už psala a není tomu tak dlouho, ale jistý mail který mi přišel mě donutil se nad tím znovu zamyslet. Byla to vlastně reakce na článek Vyčůrej se!. Budu trochu anonymní. Šlo o to, že dočná/ý měl/a zkušenost s pissem. Né že by to byla běžná praktika, kterou partneři prováděli ale prostě to zkoušeli. No a šlo o vysvětlení, že vlastně při absolutním vzrušení udělá člověk i věci které třeba normálně ne. A trochu mi tam vadila věta, která zněla: Sperma ti asi samo o sobě nechutná, ale když víš že je to něco z tvého partnera tak tě to prostě vzruší. Tak to je sakra omyl.

Vyčurej se!

25. června 2015 v 22:15 | Porcelánová panna |  O BDSM a S/m
Před sto lety, když jsem ještě hledala vhodný protějšek, mi přišel vzkaz od muže který prvotně působil mile. Měli jsme docela dost společného. Až děsivě moc společných věcí a jak to v životě bývá nikdy není nic dokonalé. Když se něco jeví jako bezchybné, už to je samo o sobě chyba. Většinou bývá v něčem háček. No a ten háček v sobě měl i Pan Bezchybný. Po pár vzkazech ze sebe začal soukat něco jako... jakože... by rád...kdybych...tó...nó se před ním vyčurala. Moje reakce byla pochopitelně ' Jak to myslíš? '. ' Prostě se přede mnou vyčuráš.' . ' To bych se styděla.' . ' V to doufám, proto bych tě k tomu nutil.'.

Jen tak nepodstatně

11. června 2015 v 9:24 | Porcelánová panna |  Všechno možné i nemožné
Je zvláštní, že zrovna já taková milovnice filmů, dokumentů o Druhé světové válce, ještě nikdy neviděla Schindlerův seznam. Vždycky jsem viděla kousek v televizi. Zasekla jsem se do děje jenže vždycky přišla reklama a vypla jsem to. A tak jsem si udělala čas během toho co ''mé'' dítě spalo a zkoukla jsem tři hodiny nacistického teroru. Teda ono se mi to jako teror nejevilo. Každý říkal jak smutný film to je a jak je hrozné věci se v něm dějí. Nedělo se v něm nic co bych nečetla nebo neviděla v jiném filmu. Ani slza mi u filmu neukápla což mě zklamalo. Chtěla jsem si pobrečet. Ale musím přiznat, že nacistická brutalita mě snad nikdy nepřestane udivovat. Možná i fascinovat čeho byli schopní. Enomže mě zděsil jeden fakt...

SS Sturmbannführer - Nazi příběh II.

9. června 2015 v 17:50 | Porcelánová panna |  Nazi příběhy
Konečně jsem se dokopala k dopsání Nazi příběhu. Bylo to těžké ale nějakým způsobem se mi to povedlo. Po dopsání jsem si uvědomila, že vlastně netuším jak můj SSman v příběhu vypadá. Je to nácek v černé uniformě bez obličeje. Místo obličeje má černotu, temnotu. Já nevím jak by měl vypadat. Svoji fantazii mám ráda až děsivě detailní ale tady jsem to velice zanedbala. Měl by být plešatý, krátké nebo delší blond vlasy? Mladší či starší? Sympaťák? Každopádně příběh je spíš nadržený než brutální.


Chceš být hubená? Táhni do koncentráku

7. června 2015 v 23:01 | Porcelánová panna |  Dělám chytrou
Je normální, že lidem vadí norské video jak učití puberťáky masturbovat a že má býk v pohádce vemeno nikomu nevadí? V jedné pohádce kterou jsem viděla dnes, ale už nevím jak se jmenuje, měl býk prostě vemeno. Neměl ani rohy ale mluvil ho muž. Původně jsem myslela že je to snad kráva ale on to byl samec. Proč sakra takhle ty děti matou? Býk má vemeno a kráva semeno. Jo tak to je realita podle Ameriky. Jako vždy začínám uplně něčím jiným než tím, čemu se chci věnovat. Jsem masochistka ale duší lehká sadistka. Nikdy bych živému tvoru neublížila ( kromě hmyzu a pavouků ) ale moje mysl je někdy prostě... sadistická. Od toho se odvíjí i některé mé komentáře když komentuju články jiných blogerů. Co se týká názoru k tématu, nebojím se plně vyjádřit názor. Takže i nepěkně. Sem tam na mne někdo reaguje negativně ' Jak vůbec můžu mít tak hnusný názor? Jak můžu být tak zla? '. Normálně... Bohužel mám spoustu sadistických, odporných a zavrženíhodných názorů. Ale žijeme ve ''svobodném'' světě a je možnost vyjádřit svůj názor. Proto: Nenávidím fanatické dietářky, anorektičky a podobné husy a říkám - Chceš-li zhubnout? Měla bys být v koncentráku. Jsem bestie? Možná, ale nejsem propagátorka nacismu.

Self sub

5. června 2015 v 23:33 | Porcelánová panna |  O BDSM a S/m
Zjišťuju, že české silnice jsou dobré leda tak na spouštění menstruace. No fakt... Zase se mi to stalo. Jeli jsme s milým od něj domů x km do Brna a cestou se mi opět spustil boží trest pro ženy. Nestalo se mi to na motorce ani poprvé ani podruhé a myslím že ani potřetí. České silnice už mají na svém účtě dosti nepříjemné číslo v této věci. Ženy poznají kdy nastal tento okamžik no a já jsem celou cestu měla pocit, že zdechnu. Takový mokrý pocit mezi nohama a trýznivá bolest břicha jakoby mi neviditelná síla kuchala dělohu z těla. Byla to dlouhá cesta. Prdel mě bolí neuvěřitelným způsobem a o bolesti celého těla raději nemluvím. Z těch děr v silnici mě bolí snad i vnitřní orgány a mám pocit že se mi sesypaly do jednoho místa.